Má smysl omezovat názory na internetu?

Je to lákavá představa. Nejen sociální sítě jsou dnes plné nenávistných, xenofobních a extrémistických názorů. Články a příspěvky jsou plné lží, výmyslů a polopravd. Za této situace se rozhodli někteří velcí poskytovatelé služeb na internetu mazat takzvané závadné přípěvky. Jenže jaké to jsou ty závadné příspěvky?

Jen těžko můžeme polemizovat s tím, že závadný názor je, když například někdo posílá naše spoluobčany do plynu. O závadnosti se však dá pochybovat, když si někdo myslí, že inkluze je špatná. Až už vůbec nelze označit za extrémní nebo jinak nepřijatelný názor, že existují pouze dvě pohlaví. A přesto mohou být tyto názory označeny za závadné jen proto, že určitá skupina to vyžaduje a trvá na tom, aby se ostatní přizpůsobili.

V tomto duchu se některé firmy rozhodly mazat příspěvky, blokovat uživatele vyjadřující údajně nepřijatelné názory a celkově tedy zavádět cenzuru. Kam to ale vede, ukazuje řada příkladů, kdy je třeba zablokován článek kriticky se vyjadřující právě k extrémistickým názorům jen proto, že robot zjistil určitá slova v textu nebo nějaký kontrolor z druhého konce světa prostě nezná daný jazyk a nechápe tak smysl textu.

Tím neříkáme, že je přijatelné tolerovat jakýkoliv názor. Pokud někdo skutečně vyzývá k trestným činům nebo někoho hrubě uráží, měl by za to nést odpovědnost. Od čeho máme polici a soudy?

Cenzura je však absolutně nepřijatelná. Jinak se dostaneme do situace, kdy nebudeme smět říkat už vůbec nic. Navíc nám mohou velké firmy vnucovat obsah, který je podle nich ten správný. Nic dalšího pak už nenajdeme.

Řešením je osvěta. Zní to možná naivně, ale lidé si musí uvědomit, že nemohou všemu věřit, musí si ověřovat fakta, nemají přeposílat kdejakou pitomost a hlavně musí používat kritické myšlení.